1.kolo VS

3. srpna 2013 v 18:29 |  soutěže
Dostala sem ještě email od Terry.Bohužel nevím kdo se tak ze soutěžících jmenuje.Kdo nedodal včas má čas do 8.8 a strhnou se vám body za pozdní dodání.Kdo nedodá vůbec vypadává.Bodování je 1-10.Další body získejte v anketě,tentokrát to bude jinak body z ankety se nesečtou po kolech ale až nakonci najednou.Já vám prostě nedokážu dát mín než 9bodů XD.

Soutěžící:
-jita23
-bloody
-Noemi
-Purple
-Flash Waiting(nedostala sem)
-cadance(nedostala sem)
-MaggieMaiiツ
-Terry
-Lovera(nedostala sem)
-KamíseQ




jita23

Názor:Pár chyb tam je ale jinak je to přesně co sem chtěla.Krátký a hezký příběh!
Bodování:10/10

Před dávnými časy, kdy ještě neexistoval Ponyville,kdy tu byly jen samá křoví, tak na těchto místech se potulovali praponíci.Byly nesmírně zlý a krutý,kradli si věci na vzájem a hádali se.Když tu jednou šel malý hřebeček Voix dál od své rodiny do lesa.Najednou si všimne podivné studny.Lekne se,protože studna na něj promluvila:Výtám tě,Voixi.Vidíš ty žluté zlatavé kamínky?Hoď je do mě!Voix nejdřív zaváhal,ale pak je hodil.Najednou studna řekla:splním ti 3 přání!Zamyslel se,a řekl:A´t se z tohohle místa stanou překrásné pláně plné podivohudných věcí.Najednou se objevila zář a z křovin se stala krásná krajina.Pak si vzpoměl na nenávist všech poníků a řekl: ať jsou všichni poníci hodní!
A jako kouzlo se to stal.Ale poslední přání Voax neřekl,proto se povídá tato legenda,že jedině poník s čistým srdcem může najít studnu,a říct poslední přání.Konec.

bloody

Názor:Je tam dost chyb.Je to originální to ano...něco tomu však chybí.
Bodování:9/10

ahoj jmenuju se Custer Laura a chci vám vyprávět jeden příběh.
u nás ve vesnici žila jedna krásná klisnička jménem Dian. Dian měla sestru, Neli. Nebyla tolik krásná jako její sestra ale měla krásné srdce.
Dianinu krásu obdivovali všichni muži ve vsi, ale ona chtěla mnohem víc. Neli se klukům nelíbila ale jí to nevadilo. nemusela mít všechno na co
si vzpomene.
Jednou, na podzim, si Neli řekla že půjde do služby. rozloučila se sestrou a šla. Šla a šla až došla k magickému lesu. když ho viděla
řekla si: ,,o-opravdu tudy musím jít?" rozhlédla se, pokrčila rameny a šla vpřed, protože žádná jiná šance nebyla . Bloudila v lese celé hodiny,
až došla ke kouzelné studně. Přišla k ní blíž a koukla se do ní, najednou se ozvalo: ,,co tu chceš?" Neli se lekla ,,hledám práci "Hlas se znovu ozval ,,práci říkáš?
možná bych pro tebe práci měl. když se budeš měsíc starat o lesní zvířata, splním ti přání." Neli souhlasila. celý měsíc krmila, napájela a starala se
o zvířátka v lese. Když měsíc uplynul přišla zase ke studni. ,,Celý měsíc si pilně pracovala. pověz co chceš za odměnu?",, já nic nechci milá studno
chci jen aby mí známí byli šťastní." hlas odpoví ,, máš dobré srdce Neli, proto ti dám malý dárek. utíkej domů a koukni se do vody." Neli poděkovala a běžela a když doběhla domů
a koukla se do vody uviděla tam překrásnou tvář. svojí tvář. když to její sestra viděla naštvala se a řekla si,, taky půjdu do světa a budu krásnější než ona" a jak si usmyslela
tak taky udělala. Šla do magického lesa a bloudila jim než našla studnu.,, co chceš" řekl hlas ,, hledám práci" řekla nemilým hlasem. ,,práci? Mám pro tebe práci .měsíc se starej o zvířata v lese
pak za mnou přijď" Dian ale nebyla tak pilná. krmila zvířátka jen když jí tahali za ocas. Měsíc uplynul jako voda a ona šla ke studni. ,,jaké je tvé přání?" řekl hlas. ,,chci být krásnější
než má sestra!" zakřičela. ,,běž domů a koukni se do vody" Dian ani nepoděkovala a rozběhla e plnou rychlostí domů. ale když se koukla do vody nebyla vůbec krásná byla jak předtím její sestra.
žádný hřebec už jí nechtěl. jediný komu se líbila byla její sestra, která byla hodná i když byla nejkrásnější. ,, omlouvám se ti sestřičko. měla sem ti to přát a ne na tebe žárlit. odpustíš mi?"
Dian se rozplakala.,, ale já se na tebe vůbec nezlobím" řekla Neli a usmála se ,, pořád seš má sestřička a i budeš" sestry se objaly a žili spolu šťastně až do konce dní.

Noemi

Názor:Pěkně upravené písmo.Sice až trochu moc krátké ale já sem psala že to krátké má být.Dala sem tu první slovenskou verzi.Pěkný příběh s štasným koncem :)
bodování:10/10



Zdravie je najdôležitejšie


,, Ivaňuška choď prosím kúpiť mrkvu." pošepkala chorá mama svojej dcérke. ,, S radosťou mami, tak ja idem..ahoj." povedala Ivaňuška a odišla.

Ivaňuška išla cestou na trh a všimla si skratku, ktorú nikdy predtým nevidela. Nedaleko uvidela studňu, tak išla k nej. Pomyslela si : ,, Mamina mi raz rozprávala o kúzelnej studni, ktorá je blízko našej dediny. Možno by to mohla byť táto. " Ivaňuška prišla k studni, kde vyslovila svoje želanie. Želala si, aby jej mama sa uzdravila zo smrtelnej choroby. ,, Už by som mala ísť na trh. " zamyslela sa. Cestou z trhu rozmýšla, či sa jej želanie pri studni splní. ,, Mami, už som doma a neuveríš, čo som dnes našla." zkríkla som. Mamina sa za mnou rozbehla s plačom : ,, Dcérka moja najdrahšia, neviem ako, ale zlepšil sa mi stav." ,, Možno to je tým, že som našla kúzelnú studňu a želala som si, aby si sa uzdravila." tichým hláskom som zašepkala mamine. Nakoniec sa mamine úplne zlepšil stav a s dcérkou žili šťastne až do smrti. ......... THE END

Purple

Názor:Začátek se mi moc líbí.Příběh je trochu brutálnější ale to nevadí XD.
bodování:10/10
KOUZELNÁ STUDNA

Chtěla bych vám dnes vyprávět svůj příběh. Příběh o jedné holce, o které byste nevěděli , jestli vůbec žije. Byla nenápadná, věčně potichu a tomu všemu ještě přidáme fakt, že na ni nebylo nic výjimečného.

Náš příběh se odehraje ve 21. Století. Je zrovna pár dní před štědrým dnem a všechny děti mají poslední den školy.

"Tak třído. Touhle hodinou se s vámi loučím a uvidíme se po novém roce" s těmito slovy zazvonilo a všichni žáci šli do svých skupinek. Tedy až na jednu holku, která seděla sama v lavici a tupě zírala na skvrnu na zdi. "Zase sedí sama kráva jedna" řekla jedna holka a začala se smát. "A co to má na sobě? Hej" zařvala na ni, ale dívčina si ji nevšímala. "Ona je i hluchá" a s celou partou holek šla za ní. "Jsi hluchá, nebo to jen předstíráš?" kopla ji do batohu a dívka se na ni se smutným výrazem podívala.

"Já já" nemohla ze sebe dostat žádné slovo. "Tak ono to dokonce koktá" holka co pravděpodobně velela partě holek se hlasitě zasmála a tím, se všechny zraky upíraly na ně.

"Ne ne" se slzami v očích se rozběhla ze třídy a zkoušela nevnímat nikoho okolo.

Rychle si nasadila šálu, boty a kabát a ještě více se rozběhla ze šatny. "Ona nám zdrhla za ní" zařvala ta zlá holka a povzbuzovala všechny, ať ji pořádně vymáchají ve sněhu, ale dívčina už byla dávno pryč.



Káťa. Konečně jsem vám řekla jméno, zastavila a těžce oddechovala. "Proč já?" v jejím výrazu byla nenávist k vlastní třídě. Jak moc si přála smrt každého jedince, kdo ji ignoroval. "Možná bych to mohla ukončit." Sundala si batoh a vzala ze země staré lano. Chvíli ho pozorovala a pak hodila přes větev. "Bude to tak lepší" Jenže pak.

"Co to je?" spatřila malou nenápadnou zasněženou studnu. "Já si ji nikdy nevšimla a to jsem tu byla tolikrát." Když to dořekla, uvědomila si. "Ta studna je jako já. Malá, nenápadná nikdo si ji nevšímá."

S úsměvem na rtech z ní odstranila nahromaděný sníh. "Pomoc" zařval někdo a Káťa se s lehkým leknutím a trhnutím v ramenech trochu nahla. "Halo, je tam někdo?" Volala dolů. "Ano pomoc"

Když se nahla více všimla si holky, která byla celá od krve a vypadala každou minutou na omdlení.

"Pomůžu ti" Vzala telefon a vytočila sanitku a hasiče. Do té doby než přijela si s tou holkou povídala o všem možném. Řekla ji,že ji šikanují, nemají rádi a že chtěla dnes spáchat sebevraždu. Dívka co byla ve studně zase říkala o svém životě a o tom, že kdyby Káťa nepřišla včas, asi by ji už nikdo nikdy nenašel.

Po čase kdy přijeli hasiči a dostali dívku pryč ji sanitka odvezla do nemocnice a po novém roce byla opět zdravá. Z Holek se staly nejlepší kamarádky.



Rok od nehody ze studnou.

Lenka, tak se jmenovala, nastoupila do školy jako Káťa a tím, jak děti ve třídě viděly, jak je v pohodě s ní také začaly kamarádit.

A dnes je tomu dnes let a obě si založily rodinu a šťastně se vdaly.

Káťa měla dvě krásné děti a čekala další přírůstek do rodiny. "Maminko podívej, já našel studnu" řekl jeden její syn, když šli na procházku.

"Synáčku můj tahle studna se jmenuje kouzelná studna" řekla Káťa. "A proč maminko" "No" usmála se Káťa. "To ti poví tvoje teta. Pojď už na nás mává"


Flash Waiting

NEDOSTALA SEM!


cadance

Názor:Pěkné že si ten příběh spestřila obrázkem ale mě se to stejně zdá trochu zvláštní :/
Bodování:9/10

Kouzelná studna

byly časy kdy na světě existovalo jenom zlo!A jeden poník jménem Harmony našel kouzelnou studnu a sté studny vylétla víla jménem cetris a povídá:Harmony svět mořských poníků je v ohrožení!Ty znáš moje jméno?Ano znám jmenuji se Cetris.Moc mě těší Cetris ale tady je nějaký svět mořských poníků?Ano úplně až dole ve studně je portál!Ale já neumím dýchat pod vodou!Já vím když skočíš do studny proměníš se v mořského poníka!Tak dobře.A tak skočila Harmony do studny a proměnila se v mořského poníky.
Páni!Sem mořský poník!Tak z čím vám mohu pomoci?Otravují nás žraloci!Cože?!Žraloci?!To snad né to nevzládnu!Musíš najít vodní meč a tim mečem je zničit!Fajn tak se du pustit do hledání!A najednou uviděla chrám a pokud chce vejít do vnitř musí vložit heslo.Harmony namačkala nějaké číslice.a ozvalo se: ne.A pak se ještě ozvalo:chcete si poslechnout nápovědu?Ano.Nápověda zní věk princezny poníků.56.Ano.jo povedlo se!páni támhle je ten meč.Harmony vzala meč a šla zabít žraloky.Žraloci byly zničeny a mořský svět zachráněn!A když se Harmony vrátila viděla že poníci byly ma sebe milý a na světe nastalo zas dobro!A to díky Harmony

MaggieMaiiツ

Názor:Tak to je boží příběh!Opravdu krásný :3
bodování:10/10

Jill a lesní studna - Povídka

Bylo sychravé podzimní dopoledne roku 1951. Jill Dollová plakala. Plakala na lavičce kousek za školou. Seděla tam jako hromádka neštěstí, choulila si nohy k sobě, koukala na svoje kolena a slzy si utírala do kabátu. Plakala, jelikož její maminka umírala na nemoc, na kterou nebyl lék.
Bylo ticho a jediné co Jill slýchala bylo šumění listí, jak se do něj opíral vítr a zvuky jemných dopadů kapek na opěradlo lavičky. Náhle ale ticho přerušil smích. Škodolibí smích. John a George Murphyovi běželi směrem k Jill a už z dálky volali: ,, Podívej, ona zase bulí!" a spustili zase na celé kolo. Jill se zvedla a běžela rychle směrem k lesu. Utíkala tak rychle, jak jen jí nohy stačili. Smích se pomalu ztrácel v dáli až nakonec úplně přestal. Jill se otočila a chvíli šla pozadu, aby věděla, jestli jsou vůbec ještě za ní, ale aby nezastavovala, kdyby tam náhodou ještě byli. Najednou ale patou do něčeho narazila. Pomalu se otočila a uviděla obyčejnou studnu. Byla zvědavá, zda je studna hluboká a proto nahlédla přes okraj. Studna byla ale plná čiré vody a její hladina stoupala skoro až k okraji. ,,Jill," ozvalo se náhle. Jill sebou trhla a rychle se otočila, jelikož si myslela, že jí dohonili sourozenci Murphyovi. Ale za Jill nikdo nestál. Náhle se to ale ozvalo znovu. Vycházelo to z té studny, kterou Jill objevila. Jill se otočila zpět k té studni a než si stačila říct, že má jen halucinace, ozval se hlas tak líbezný, jaký ještě nikdo nikdy neslyšel: ,,Kdo vodu vezme čirou ze mě pro štěstí své vlastní, ať uvaří se v pekle a zem již nespatří. Ale vodu, jenž tu v sobě skrývám, kdo vezme pro druhé, tomu štěstí nezmizí dokud bude živ."
Jill poskočilo srdce a šokem nemohla mluvit. Když se ale po chvíli uklidnila, vyhrkla ze sebe - dodnes neví proč - jediné: ,, Dokázalo by to vyléčit moji maminku?" zeptala se roztřeseným hlasem. Pro její radost se ozvalo: ,,V to věř milé dítě," řekla zase tím líbezným hlasem nově objevená studna. Jill na nic nečekala, vytáhla z kapsy malou lahev, nabrala do ní pár doušků čiré vody a poděkovala. Najednou ale uviděla, jak se k ní a studni blíží John a George a rychle se rozutíkala domů. Po cestě se na její tváři objevil úsměv tak velký, že takový dlouhá léta ještě nikdo nikdy neviděl. Přiběhla domů a rychle běžela nahoru po schodech, ,,Pane na nebi! To děvče se usmívá!" prohlásila radostně komorná. Jill to ale ve spěchu neslyšela. Přiběhla za maminkou a dala jí napít vody ze studně.
Po pár dnech už mohla její maminka chodit ven a za měsíc už byla zdravá a šťastná jako kůň bez otěží.
A John a George? Ten samý den - v den, co Jill objevila studni - se nevrátili domů a už o nich nikdo nikdy neslyšel. Kdo ví jestli se ze studně napili.

Terry

Názor:Ou jak originální a zajímavé,pěkné.Ikdyž trochu zvláštní.
bodování:10/10

Marry je obyčejná dívenka žijící v zapadlém městě daleko odkudkoli. Ve městě nebyli žádné děti, Marry byla velice osamělá. Za tři dny měla mít narozeniny, ale když široko daleko nebyly žádné děti, neměla koho pozvat a věděla, že bez dětí, by to byla nuda. Jak tak přemýšlela došla na kraj lesa a náhle něco zahlédla. Přímo před ní na zemi byla nádherná modrá lesklá perla. Marry úžasem oněměla a natáhla se po ní. Perla se pohnula a vzlétla. Byla teď přímo před jejím obličejem. Perla se dala do pohybu a Marry jako omámená šla pomalu za ní. Už se stmívalo, když se perla zastavila, rozzářila a mizela. Marry se vzpamatovala, byla schopna zase jasně uvažovat, ale kde to byla? Jak domů? Rozhlédla se a uviděla před sebou studnu. Byla z šedých kamenů a pokrytá zeleným mechem. Provaz se ztrácel hluboku v jejím nitru. Marry pomalu ke studni přistoupila a naklonila se. Náhle se za ní ozval hlas, " neotáčej se! Došla jsi až sem, vyslov tři přání, ovšem, pokud mne zahlédneš, obrátí se přání proti tobě...." Marry vyděšeně vykoktala, " První mé přání je, aby na mou oslavu přišli děti. Mé druhé přání je, abych jako dar dostala modrou perlu a třetí přání je, abych se teď dostala v pořádku domů." Nic se neozývalo a tak se Merry trochu pootočila, vzápětí ji někdo strčil a Marry spadla do studny, než ale dopadla, omdlela.
Probudila se v trávě. Nad ní bylo šedé nebe. Zjístila, že je před zapadlým městem, kde žije. Ale něco se změnilo. Když procházela ulicemi, nikde nikdo nebyl. Všude ticho, jen vrzání dveří a okenic. Došla domů a otevřela dveře. Uprostřed jejího pokoje byl dort. Několikapatrový jahodový dort a kolem něj... Stáli děti. Dívali se černýma očima na Marry, měli potrhané šaty a byli bledí. U dortu ležela krabička, když ji Marry otevřela, byla v ní černá perla, ale jakmile v ní zahlédla svůj odraz, zjístila, že perla ji ukazuje starou a šedivou. Začala hledat rodiče, ale ty nikde nebyli. Marry prohledala celé město, nebyla tam živá /duše, jen v jejím pokoji stále stáli děti s mrtvýma očima. Marry se rozplakala, náhle ucítila bodavou bolest v hlavě a opět ztratila vědomí.
"Marry, honem, hosté jsou tady!" Bylo první, co slyšela. Otevřela oči. V jejím pokoji ležela v posteli, žádné děti ani dort, ale z kuchyně sem šla vůně těsta. Pohlédla do kalendáře, sen to nebyl, dva dny uplynuly a nastali její narozeniny. Utíkala dolů a tam byli její bývalí spolužáci, přijeli na její oslavu. Jako dar dostala modrou perlu, nádhernou a oslavu si užila. Večer našla na posteli kus šedivého papíru a na něm bylo: Odpusť, ty jsi se jen otočila, ale neviděla jsi mě....pěkné narozeniny!

Lovera

Názor:Moc pěkný příběh!
bodování:10/10


Byla velmi chladná noc. Všichni byli doma, protože tohle nebylo počasí pro ně. Měsíc i hvězdy osvětlovali cestu jediné klisničce nacházející se v chladné noci. Slzy se jí kutálely po obličejí a dělaly pod ní malý potůček. Utápěla se ve svém žalu, který ji způsobil tento den. Potichu kráčela Ponyvillem. Koukala se na své oranžové kopýtka, které kráčeli stále kupředu. Po chvilce se ale zastavili u Raritiného domu. Oranžová pegaska nakoukla do okýnka a pozorovala svou kamarádku Switie Belle, jak dovádí se svou sestřičkou Rarity. Scootaloo se ihned natlačil další nával slz. Odvrátila se od okna a rozhodla se, že se půjde projít do lesa (ne Everfree). Vzdychla a pomalu vešla mezi stromy. Naposledy se koukla na štastnou vesničku a rozběhla se do lesa. Běžela furt rovně, aby snáze našla cestu zpět. Koukala se kolem. Všude byly stromy a sem tam nějaký pařez, či nějáká větev na zemi. Její krátká fialová hříva ji vlála ve větru. Běžela čím dál rychleji a prohlížela si krajinu kolem sebe. Pohlédla do leva. Něco se ji mihlo před očima, tak se zastavila a udělala pár kroků zpět. Všimla si malé kamenné konstrukce. Když přišla blíže, všimla si, že je to studna. Obešla si ji kolem dokola :,,Co dělá uprostřed lesa studna?" pomyslela si nahlas. Všimla si, jak něco kouká z hromádky spadených listů. Scootaloo listy odhrnula. Byla to kamenná destička na které byl nápis. Oranžová klisnička nebyla zrovna dobrý čtenář a tak ji chvíli trvalo, než nápis přelouskala. Stálo tam Vítej u studny přání, tvé přání se ti vyplní díky tvé oblíbené věci obětování. Scootaloo se zarazila a přečetla si nápis ještě jednou. Najednou ji blikla v hlavě žárovka a rozběhla se z lesa ven. Běžela pro svou oblíbenou věc. Vzala si ji do tlamičky a běžela zpátky. Se slzami v očích si věc prohlédla. Byl to pár let styrý obrázek ze svatby jejích rodičů. Scootaloo vzdychla. Byla to poslední věc, která ji po nich zbyla. Byli tam tak štastní. Naposledy si obrázek prohlédla a položila jej na stěnu studny. Pronesla své přání a obrázek do studny hodila. Slzy z očí se ji vytratili s nadějí. Po chvilce usnula.

Ráno
Když se probudila, rozhlížela se kolem sebe :,,Třeba to chce čas...." dodávala si naději, přesto že tomu nevěřila. Navíc byl čas jít do školy. Šla vyrovnaně zpátky do Ponyvillu. Listy ji šustěli pod nohama a Scooty se rozběhla. Zastavila se u školi, kde ještě čekala na své dvě kamarádky AppleBloom a Switie Belle. ,,Ale, jestlipak to není prázdný bol číslo jedna." zasmála se Silver spoon a vešla do školy. Scootaloo se zamračila a všimla si přicházející bílé jednorožky se žlutou poničkou. ,,Ahoj holky..." zamávala na ně. Klisničky k ní přiběhli a hromadně se objali. Jejich obětí přerušil školní zvonek uvozující začátek hodiny. Všechny vešli dovnitř. Pozdravili se se slečnou Cherilee a sedli si do lavic. Scootaloo vůbec nedávala pozor. Myslela na studnu, do které nejspíš zbytečně hodila svou jedinou památku. Její naděje slábla a ona seděla v lavici jako boží umučení. ,,Scootaloo, dávej pozor!" napomenula ji Cherilee, ale Scootaloo ji vůbec nevnímala. Její myšlenky přerušilo zaklepaní. Dveře se otevřeli a vešla dovnitř mladá klisna s mladým hřebcem. Chvíli tam jen tak stáli a dívali se po třídě. ,,Přejete si?" přerušila je Cherilee. ,,Jistě..." usmála se mladá klisna :,,Hledáme svou dceru..." Scootaloo zpozorněla a ohlédla se. Okamžitě v nich poznala poníky z obrázku, který hodila do studny. Vyběhla se slzami štěstí z lavice a rozběhla se k nim :,,Mami, tati!" zvolala. ,,Scootaloo...." objali se. Všem se chtělo brečet, dokonce i Diamond Tiaře a Silverspoon. ,,Ty jsi mi ale vyrostla." prohlížela si ji v pevném objetí její matka. ,,A jaký máš pěkná Cutie mark..." poznamenal její otec a oranžová klisnička se podívala na svůj bok. Nejenže se shledala se svými ztracenými rodiči, ale získala i svůj dávno očekávaný Cutie mark.

KamíseQ

Názor:Měla bys napsat kdo zrovna povídá takhle to je težko poznat.Jinak pěkný a krátký příběh.
bodování:9/10

Když mi bylo 7 let chodila jsem si hrát na hřiště kousek od našeho domu, ale nikdo se semnou nechtěl bavit, protože jsem prý byla divná. Jmenuji se Alisea mám černé vlasy bílou pleť a nosím černé oblečení a většina lidí se mě bojí a tak si hraju sama. Ve škole mě většina lidí ignoruje a nemají mě rádi. Jednou jsem šla ze školy a přímo na moje oblíbené místo kde stál nádherný strom spadl nějaký velký meteorit. Koukala jsem se kolem sebe, ale lidi si ničeho nevšimli. Co se děje ? Co se stalo ? Ptala jsem se lidí co šli okolo jestli to viděli, ale ti mě ignorovali nebo se mi smáli. Šla jsem k tomu místu kam to spadlo a vedle stromu byla veliká díra a dole byla krásně průzračná voda. Zavolala jsem dolů a a.....Co?..cože? Ze studny se ozval jemný hlas: Ahoj jmenuju se Ros' Cože? Ty ty mluvíš? Ano byla jsem vytvořena z vesmíru svítila jsem každou noc..Počkej..počkej takže hvězda? Ano nějak tak. Proč je z tebe studna? To nevím... Povídala jsem si s ní od té doby každý den. Byla to moje jediná kamarádka a později když jsem měla děti a děti mích dětí měli děti a já už byla připravená na svůj stálí spánek skočila jsem do studny.Studna mě proměla v to stejné jako Rose a tak jsem byla s ní dokonce života a děti k nám chodili mluvit. A já byla šťastná.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Stella Stella | 3. srpna 2013 v 18:46 | Reagovat

Jednoznačne Purple, i keď aj ostatné sú dobré, niektoré menej niektoré viac a niektoré vôbec :D Adelaide, oznam na mojom blogu, rada by som začala písať poviedku ;))

2 Frankie Voltážová Frankie Voltážová | Web | 3. srpna 2013 v 19:28 | Reagovat

noemi
některé jsou nezajímave :-x  ale nektere jsou supr

3 Sima Sima | E-mail | Web | 3. srpna 2013 v 19:34 | Reagovat

Noemi

4 cadance cadance | Web | 3. srpna 2013 v 20:10 | Reagovat

sakra du ho napsat

5 Crazy Moon Crazy Moon | 3. srpna 2013 v 20:41 | Reagovat

MaggieMaii x3

6 cadance cadance | Web | 3. srpna 2013 v 21:23 | Reagovat

mam to

7 Stella Stella | 3. srpna 2013 v 22:10 | Reagovat

To kto dal hlas Cadance ked nič nenapísala ? :D Fuck the logic :D

8 Stella Stella | 3. srpna 2013 v 22:12 | Reagovat

To od Noemi je tuctovka o ničom

9 krepa krepa | 3. srpna 2013 v 22:55 | Reagovat

[7]:Víš ona ta anketa pak nejde upravovat.Ted sem si všimla že mi tam dala Kamíska 2krát...no nic

10 princess-lunna princess-lunna | E-mail | Web | 4. srpna 2013 v 9:15 | Reagovat

adelaide můžeš mi dát rady jak upravit blog a dát tam toho poníka jak sem ti o něj napsala???

11 Adelade-the-Rainbon Adelade-the-Rainbon | 4. srpna 2013 v 9:52 | Reagovat

Už jsem sevrátila z dovolené a tohle je moje nočnímůra (vybourali jsme se, jsem na prášky a nestihla jsem soutěž)Nemůžuještě taky něco napsat?:(

12 Purple Wish the vampire Purple Wish the vampire | Web | 4. srpna 2013 v 10:46 | Reagovat

hm...já mám takový jiný příběh...pojala jsem to jinak..nechtěla jsem dát "kouzelná studna" jako kouzla..ale kouzlo nespočívá jen v magii

13 Stella Stella | 4. srpna 2013 v 11:15 | Reagovat

[12]: A to je na tom super, tvoj príbeh je origoš :D

14 Purple Wish Purple Wish | 5. srpna 2013 v 16:18 | Reagovat

[13]: kuju ;)

15 Lovera Lovera | 6. srpna 2013 v 15:11 | Reagovat

Jé, ty už jsi mi to zveřejnila :) Já mám 10 bodů? Hustý xD

16 Lovera Lovera | 7. srpna 2013 v 13:40 | Reagovat

Dala jsem hlas Purplince. Velmi originální ;-)

17 MaggieMaiiツ MaggieMaiiツ | Web | 8. srpna 2013 v 11:32 | Reagovat

Děkuji za hodnocení :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama