Jak jsem potkala Adelaide

19. března 2014 v 23:44
Takže konečně po dlouhé době zase nějaké povídka!Sice je krátká...ale no aspon něco.
Mám v hlavě celý příběh Harryho a konec Radioactive pony,tak snad se někdy dokopu k tomu to napsat :) :P
Doufám že se vám bude líbit.

Jak jsem potkala Adelaide

Seděla jsem u svého stolu v pokoji a dokreslovala další objednaný obrázek.Hodiny ukazovaly dávno po půlnoci a jejich neustálé tikání mě dohánělo k šílenství.
Z ničeho nic vypadl proud a můj obrázek stále nebyl dokončený.Jindy bych to nechala na druhý den,jenže tenhle obrázek jsem slibovala už tak dlouho.Opřela jsem se do své houpací židle a čekala až se světlo pokoje zase rosvítí.
Když se však rosvítilo místo toho abych viděla strop mého pokoje,jsem nad sebou měla blankytně modrou oblohu s hunatýmy mráčky.Zamračila jsem se a pokusila se postavit.Cítila jsem se tak zvláštně když jsem se zapřela.Jako bych neměla ruce,ba ani prsty a hned jsem sletěla zpátky k zemi.
Podívala jsem se na místo kde by měli být ruce a vytřeštila jsem oči "Ko..ko..kopyta?!Tak fajn...mám kopyta.A jsou žluté!No teda není to uplně žlutá je to spíš odstín..." Praštila jsem se do hlavy.Bolelo to mnohem víc než rukou,ale aspon mně to pomohlo myslet.
Zvedla jsem se tedy na čtyři a vrávoravě popošla,když v tom za mýmy zády někdo zakřičel."Hej ty!Kdo seš?" Tenhle hlas jsem poznala,často znívával v mé hlavě.Otočila jsem se a ona tam stála.Přesně taková jakou jsem si ji představovala.Byla to ona...Adelaide.
Zírala na mě zamračeným pohledem a nebezpečně se přibližovala.Dělala jsem neomalené kroky pozpátku pryč od ní.Já nejlíp jsem jí dobře znala a věděla jsem čeho je schopná.
Byla ale rychlejší,protože já jsem nevěděla jak se mám v téhle podobě vůbec hýbat.Přitiskla svoje čelo na to mé a zuřivě na mě zasyčela."Je tohle nějaký hloupý vtip? Nebo si snad nějaký changeling co si na mě hraje?!"Evidentně jsem vypadal stejně jako Adelaide"Ehm...je to trochu složitější"Řekla jsem na rovinu a věděla jsem že se musím ihned pustit do podrobnějšího výkladu."Jmenuji se Ady,žiju v jiném světě a tebe jsem stvořila.Vím jak to musí znít šíleně,ale znám každý detail tvého života i tvé pocity.Nemám tušení jak jsem se tu ocitla!Vypadám jako ty ,zřejmě protože ty jsi součástí mě."
Adelaide na mě nevěřícně civěla"To jako vážně?" "Myslíš že kdybych lhala nevymyslela bych si něco lepšího?!" "Pravda...hmmm pak to je tedy VOSTRÝ!Můžeš mi číst i myšlenky? Co se stane za pár minut?Jaká budoucnost mě čeká?Kdy umřu?" Vyhrkla na mě najednou."Nečtu ti myšlenky...a nemůžu ti říct co se stane.Spoilery"
Adelaide sklamaně zkřivila pusu,ale pak k mému velkému překvapení se usmála"No tak pojd Ady.Nebudeme tu jen tak přece stát" Odrazila se od země,roztáhla křídla a vzletěla.V tu chvíli jsem si uvědomila že mám vlastně křídla a taky vůbec žádnou páru jak je použít.Adelaide po mně hodila očkem ,když viděla jak máchám křídlama přilepená k zemi.Přilétla a chytla mně s usměvem za kopyta.Za chvíli jsem už byla ve vzduchu a horlivě máchala křídly."Nemuší jemi máchat tolik...stačí silné pohyby." Radila mi Adelaide do té doby než jsem létala obstojně.Nebylo to zas tak těžké,dokonce lehčí než chůze.Společně jsme se rozletěli směrem k Ponyvillu.Najednou mě z boku strhl prudký proud větru a já spadla do jakéhosi keře.Adelaide mě hned pomohla se vyprostit."Bože ty jsi případ...takový vánek a hned skončíš na zemi .K tomu ti ještě ti teče krev."Bylo to naštěstí jen škráblé pravé přední kopyto."Nic to není...to víš he he.Létám poprvé.Musím však uznat že je to užasné!" "Tak zas letíme" Odrazili jsme se společně od země a letěly.Už jsme byli jen pár metrů před Ponyvillem,když v tom mě křídla přestala poslouchat.Adelaide se na mě vyděšeně podívala a zakřičela."Ady rychle let!" Nemohla jsem,nedokázala jsem se pohnout.Paprsky slunce Equestrie mě držely jako provazy a ovíjeli se kolem mého těla.Když mi sluneční paprsek přejel přez oči tak jsem byla zpátky ve svém pokoji.Brzké ranní slunce mě svítilo do obličeje skrz nezataženou záclonu."Jen sen..." Řekla jsem zklamaně a zatáhla škvíru v zácloně.Při tom pohybu jsem cítila lehké pálení na pravé ruce.Podívala jsem se na ni.Byla na ni krev,která stékala z čerstvého škrábance.
Obrázek od Purpí :3 yay!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Purpi :3 Purpi :3 | 20. března 2014 v 7:56 | Reagovat

tvl :O Tak tohle byla úplně epická povídka :O Hergot Adysku píšeš nádherně

tleskám,opravdu tleskám

2 Niky Niky | 20. března 2014 v 14:07 | Reagovat

Wiw suprově napsaný a ta čst s létáním byla suprová :3 jinak ten konec je takový byl to sen nebyl to sen. Takový konce jsou prostě boží :3.

3 Mico Grey Mico Grey | 20. března 2014 v 14:57 | Reagovat

Krásne napísané, hlavne ten nápad je skvelý :P Och, závidím ten (ne)sen, aj ja by som sa chcela učiť s Mico lietať :C

4 krepa krepa | 20. března 2014 v 15:17 | Reagovat

[1]: Vážně? :3 Yay! Díky moc

[2]: Díky super :D

[3]: Díky,no jo kdo by se nechtěl učit létat? :D

5 BrexiCZ BrexiCZ | E-mail | 20. března 2014 v 15:39 | Reagovat

omg omg to je tak epickééééééééééééééééééé aplaus!!! O_O  O_O

6 Chocolate Dogy (nepřihlášená) Chocolate Dogy (nepřihlášená) | 20. března 2014 v 16:39 | Reagovat

:3 Wow,možná je krátká,ale ůžasná :3 tento příběh se ti povedl (podle mě) ze všech nejvíc!!! :D

7 Charly se potají vloupala na PC ale mojí mámě ani Ň! Charly se potají vloupala na PC ale mojí mámě ani Ň! | Web | 20. března 2014 v 18:02 | Reagovat

Weee,to je naprosto úžasné!:O Taky takovou chystám(nekopíruju už to mám v hlavě asi někdy od...ledna?No to je fuk,ale vím jistě že nebude tak cool jako ta tvoje:3) ale to až za dlouho xD Jé chcu taky létat:3 Strašně se ti to povedlo četla bych si to celý den:3

8 Dee Dee | Web | 20. března 2014 v 18:14 | Reagovat

To mi pripomína môj sen až na to že ja som svojmu oc nepovedala že som ho stvorila...:DDD
Inak je to fakt super napísané, i keď ja by som ani za nič neuverila kebyže mi niekto povedal že ma stvoril...TO znie divne, som svoja mama

9 ada ada | 20. března 2014 v 19:30 | Reagovat

Super

10 Adelade-the-Rainbon Adelade-the-Rainbon | 20. března 2014 v 21:05 | Reagovat

Lol, to je napínavý jako kšandy, nechtěl vědět co by se stalo, kdybych potkala draconu :D

11 Sirocco Sirocco | Web | 21. března 2014 v 12:13 | Reagovat

To bola sexy poviedka OuO Musela by byť prdel stretnúť sa so svojím vlastným OC v jeho tele xD

12 Ziby Ziby | Web | 21. března 2014 v 14:26 | Reagovat

YAY .... to bolo krásne napísané ........ je veľa príbehov (a filmov, rozprávok ...) so snom, ktorý nebol sen, ale tento tvoj sa mi páči viac .... je to moc krásne nepísané :3

13 stencee stencee | Web | 21. března 2014 v 18:47 | Reagovat

Super ! :3
Wau, tohle bych nechtěla zažít... Být v živém snu a ještě neumět létat :D

14 Revi Revi | Web | 22. března 2014 v 10:07 | Reagovat

WOW...Ja...WOW... Nemám slov :,D Úžasný príbeh :O Mi tak napadá, že som asi pred dvoma mesiacmi chcela napísať niečo podobné, ale zabudla som na to... Nom každopádne... AKo to robíte ludia že tak skvelo píšete?! Aj ja chcem :,DDDD

15 Mely Mely | 23. března 2014 v 10:23 | Reagovat

Velmi se mi líbí provedení a styl, kterým jsi to psala.:) Velmi povedená povídka, líbí se mi to a dobře se to četlo. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama